Vycházím z kancelářské budovy Titanium v Brně a
vidím tři oddělené hloučky lidí. Nikdo nestojí sám, každý je v nějaké skupině.
Většina z nich kouří, překvapivě však ne všichni. Za pět minut už v kuřáckém
prostoru nestojí nikdo. Rozešli se do svých pater, ke svým stolům.
Později jdu kolem budovy Masarykovy univerzity a mám před
sebou opět to stejné. Sedm studentů drží v ruce cigaretu, jedna studentka
nikoli. Hlouček kuřáků na pětiminutové pauze už mě nepřekvapí. Potřebují si
dopřát svoji dávku nikotinu. Kde se tu ale berou nekuřáci? Dobrovolně tráví
svůj volný čas postáváním v zimě a ještě se z nich stávají pasivní
kuřáci. Co je na tomhle dobrého?
„Cigarety stmelují kolektiv,“ zodpovídá můj dotaz jeden z kouřících
studentů Jakub Bednář. Jediná nekouřící studentka Daniela Brňáková souhlasně
přikyvuje. „Na pauzu všichni odejdou ven a já pak zůstanu sedět sama. Radši jdu
s nimi,“ vysvětluje svůj důvod Daniela.
Osobně pořád nechápu, co je na kouřové pauze tak lákavé. Proč
kuřáci holdují pěti minutám společného ničení plic? Nekuřáci se jako kolektiv
nestmelí? A je možné, že mi jakožto nekuřákovi něco uniká? I o tom si budete
moci od čtvrtka přečíst v rubrice Trafika na http://www.munimedia.cz/rubrika/trafika/.
Žádné komentáře:
Okomentovat